THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hmm, tak o téhle kapelce jste se dočetli v rozhovoru, takže už víte, co máte očekávat. Ano, ačkoli jsou někteří členové Caress zainteresováni i jinde (řekněme v grindu), tak v téhle sebrance se všichni upsali technice. Naštěstí technice nikoli za hranicí běžné poslouchatelnosti. Nesnažte se to nijak definovat, Caress v sobě skrývají vše od artrocku po grind. A to všechno pěkně nahňácané a přežvýkané do podoby šesti songů podporuje brutální konipásek Jána Košče. Velmi zajímavá kombinace. Caress vykreslují svými nástroji celou škálu pocitů, a to někdy pěkně rychle a nečekaně za sebou, jindy se motáte v rozličných rytmických kličkách, mírný a uklidňující (či naopak deprimující) motiv bleskurychle střídá death/grindové tornádo, aby vzápětí přešlo do instrumentálních fines art rocku/jazzu. Není to jistě hudba, na kterou by se dalo pařit. Ale pěkně se při ní relaxuje. Pokud máte příliš nevyrovnanou psychiku na to, abyste si mohli na poslech téhle kazety sednout a soustředěně se zaposlouchat, pak Caress nedoporučuju. Mohli byste se totiž mohli dostat do cvokárny, jak naznačuje název dema. Tvorba Caress je totiž mimo jiné řádné psycho. I texty jsou mimořádně zajímavé, alepoň z toho, co vím, neboť v bookletu nejsou. Pozitivem je, že je to celé zvukově v pohodě, 24 stop studia Esprit se vyplatilo. Čili není to nějaká „prvotina“, ačkoli vlastně ve skutečnosti ano. Asi to nebude pro každého, ale kdo snese trochu brnkaček a komplikovanosti, ať si to pochystá. Rozhodně ovšem nečekejte něco technického, ale zároveň přímočarého a uhánějícího jako třeba Death. Caress kličkují, motají se v kruhu, hledají kde že to vlastně byli a prostě vás dostanou! Mě teda dostali! Těším se na nový matroš!!!
9 / 10
Promo 2004 (2004)
Around the Horizont (live 18. 03. 2000) (2000)
Psychiatric Hospital (1999)
Vydáno: 1999
Vydavatel: Vlastní náklad
Keď sa ku mne kedysi tento materiál dostal, poskakoval som po izbe a vrieskal nadšením, niečo tak uletené a pritom tak dokonalé moje uši vždy s radosťou vstrebávali.... Aj dnes to znie maximálne dobre, i keď s dnešnými štúdiovými možnosťami by to znelo istotne ešte lepšie...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.